Hysterie, hysterie, hysterie. Poslední dobou se nám jí dostává až v nadstandardní míře. Lze se tomu divit? Svět je v ekonomické recesi, česká politika je na samém dně, a milé mocipány začíná hryzat myšlenka, zda se lidem neotevřou oči. V takové chvíli přichází jediné řešení – odpoutat od sebe pozornost a vyhlásit pálení čarodějnic.

  Koncem minulého týdne proběhla médii senzační zpráva o útoku na cikánské obyvatele domu ve Vítkově na Ostravsku. Po událostech v Janově, Přerově, Ústí, ale i jiných, menších lokálních akcí tzv. “pravicových extremistů”, dostala vláda a média konečně příležitost opět ukázat na závažnost a neakceptovatelnost nárůstu pro-národních tendencí ve společnosti a jejich veřejných prezentací.

  Politici a sdělovací prostředky s velikým povděkem přijali osudem vhozenou rukavici, a jali se naše milé romské spoluobčany ukázat opět po řadě dlouhých měsíců jako ubohé oběti odporného dennodenního rasismu, který zde ve společnosti rozsévají ti darebáčtí neonacisté. Jako mučedník, a zároveň ikona odporu k rasismu a soucitu s Cikány, jim posloužilo popálené dvouleté cikánské děcko.

  Média tedy masírují občany záběry popálené holčičky, aby každý viděl, jak krutý rasismus je a k čemu až vede; odstupující vláda v čele s premiérem v demisi slibuje rázná opatření proti “extremismu” u nás. Cikánští aktivisté se dostávají opět do sedla, stejně jako všechny “neziskové” organizace, bojující zcela nezištně – pouze v dobré víře a ku potěše duše – za práva slabých a utlačovaných menšin.

  V tomto mediálně-politickém hysterickém kolotoči okolo vítkovského případu však zcela stranou zůstává rozum a logika.

  Opět zde máme romské chudáky. Věčně diskriminovanou menšinu, která by všem vytřela zrak svou pílí a houževnatostí, zodpovědností a zručností, svým kvalifikovaným intelektem. Nebýt všudypřítomného, zlovolného rasismu. Rasismus pěstují politici, rasismus pěstují občané, rasismus je ve školách, v práci, na úřadech. Rasismus najdeme snad i na nádraží. “Všude rasismus”, končil jeden starší vtip.

  Sociolog Ivan Gabal, známý židovský mudrolín, se vyjádřil po vítkovském útoku v jednom rozhovoru tak, že řešení cikánské otázky spatřuje – stejně jako ministr Kocáb – pouze v miliardách korun, které se musí vydat ze státní kasy pro blaho našich romských spoluobčanů (ZDE). Vždyť dodnes se nikdo nepokoušel uvolnit peníze pro Cikány, dodnes se nikdo o Cikány nestaral, dodnes z kapes daňových poplatníků nešla na Cikány ani koruna.

  Hysterie tedy dospěla k těmto závěrům. Z prvé – Cikáni jsou utlačovaní chudáci, kteří za nic nemůžou, a z nepochopitelných důvodů jsou terčem brutálních útoků. Za druhé – řešení této alarmující situace je pouze otázkou financí, a bude stát vpravdě několik miliard. A za třetí, jako bonus nebo taková třešnička na dortu, by se mohla zakázat Dělnická strana, která jistojistě za útokem stojí. Jak opět nenápadně naznačil Ivan Gabal.

  Nyní ale dosti pohádek. Cikáni u nás v českých zemích nežijí od minulého roku a nejsou zde jedinou neevropskou menšinou. Například proti Vietnamcům stát podniká legální a českými občany vítané kroky, ať už jsou to zásahy na tržnicích nebo ve velkopěstírnách marihuany. A přitom v tomto případě od žádných ziskuchtivých organizací typu Člověk v tísni neslyšíme o hrozné diskriminaci, o primitivním rasismu a o potlačování práv menšin. Dokonce, světe div se, Vietnamce můžeme najít ve slušném zastoupení na středních i vysokých školách, a naopak, neuvidíme je příliš často ve frontách na sociální dávky.

  Jak to? Nejsou Vietnamci také jiné barvy pleti? Nemluvili snad také špatně česky? Neměli náhodou také jiné kulturní zvyklosti? V čem se odlišují od hodných a spořádaných romských kamarádů? Nežijí snad Vietnamci v Čechách? Nejsou denně v kontaktu s českými lidmi? A kolik ufňukaných a uvzlykaných Vietnamců vidíme v obětí utěšujících pracovníků desítek agentur, pomáhajících “integraci” Vietnamců do společnosti?

  Jenže. Dnešní politik dodržuje v soudobé politice jistá pravidla, tzv. politickou korektnost, která mu nedovolí myslet realisticky a jednat logicky. Která mu paradoxně ani neumožní provádět úkony, kvůli kterým mu volič ve volbách dává hlas. Proto se nám vysoká politika změnila ve shluk arogantních komediantů. Ti pilně navštěvují rétorické semináře, na kterých se učí argumentační schopnosti vymluvit se z toho, proč a z jakého důvodu neplní své předvolební sliby; proč a z jakého důvodu jsou plat a parlamentní výhody tím jediným, co je opravdu zajímá – jako volené zástupce lidu, kteří rozhodují o životě a budoucnosti nás, obyčejných občanů.

  Politická korektnost tedy politikovi nedovolí ukázat prstem na skutečný problém. Je jistě velmi snazší svádět to na údajný český rasismus a netoleranci, na “bariéry ve společnosti”, a v neposlední řadě na “zlé neonacisty”.

  Ale to by ovšem stejně postižení museli být i Vietnamci. Jenže nejsou. Neslyšíme o žádných miliardách, které budou muset být investované na integraci Vietnamců do společnosti. Neslyšíme nic o rasismu, kvůli kterému u nás nemohou Vietnamci studovat. Neslyšíme nic o diskriminaci, kvůli které by Vietnamci byli hromadně posíláni do zvláštních škol. Neslyšíme nic o odmítání Vietnamců při hledání zaměstnání.

  On totiž není problém v rasismu, v Češích a v české společnosti, jak se nám Židé a jimi ovlivnění politici a jimi řízená média snaží namluvit. Problém už celé desítky, ba stovky let, existuje jen a jen v Cikánech samotných. Cikáni jsou onou podstatou problému, který je třeba řešit. Cikáni jsou oním zásadním problémem.

  Bude ale praktickým řešením problému perzekuce lidí a stran, kteří dokáží cikánský problém jasně pojmenovat? Budou řešením cikánského problému miliardy korun, které na malou chvíli zacpou rozeřvaná ústa opálené menšině a jejich židovským bratřím? Bude řešením hysterie, jakou můžeme vidět nyní, sloužící pouze k alibistickému pálení čarodějnic? Aniž by jakkoliv řešila desítky let trvající neúnosnou situaci s cikánským etnikem?

  Problém s Cikány tu byl vždy. Kdo si pamatuje dobu komunismu, ví, že Cikáni se chovali stejně, ne-li hůře. Existoval tehdy ve společnosti tzv. neonacismus a pravicový extremismus? Nikoliv. Rasismus se potíral stejným způsobem a Cikáni na dobu komunismu s povděkem vzpomínají.

  Vinu těchto faktorů v souvislosti s cikánským problémem tedy nehledejme. Jedná se o reakci na cikánské problémy. Nikoliv o opak – cikánský problém není reakcí na nárůst “extremismu” ve společnosti.

  Politikům však jen nejde pod fousy, že narozdíl od nich, služebníků Židy tolik prosazované politické korektnosti, dokáže někdo říkat pravdu nahlas. A mají strach, aby za pravdou nešlo tolik lidí, až naši milí páni v parlamentu přijdou o svá teplá místa a štědré příjmy.

  Nebylo by na škodu zajet se někdy podívat za hranice země a zeptat se i jinde, jak jsou na tom s Cikány. Zda někde v zahraničí existuje stát, ve kterém Cikáni dosáhli civilizované úrovně, mají poměrně stejné zastoupení na středních a vysokých školách jako Asiaté, zda jsou plnoprávnými občany, nenárokujícími si sociální dávky od státu. Ale nečekejme překvapení. Cikánský problém zůstává stejný, bez ohledu na zemi, ve které toto etnikum zrovna parazituje.

  Jak tedy skončí současná politicko-mediální hysterie? Veřejným pálením nacionalistických a dělnických “čarodějnic”, a obviňováním lidí z kacířství, aby se exemplárními případy zastrašilo české obyvatelstvo? Výkřiky o neakceptovatelnosti nárůstu pro-národních tendencí ve společnosti, které zaručeně povedou k novému holocaustu? A dalšími vynaloženými miliardami korun, které uspokojí židovské inspektory morality, desítky “neziskových” organizací typu Člověk v tísni, a těžce zkoušená ega našich politiků?

  Tyto hurá-akce budou mít pouze jediný výsledek. Systém si zkrátí o další notný kus svůj zbývající čas u moci a stále aktuální problém se přece jen jednou řešit začne, třebaže později. Ale už zase podle jiných pravidel..
  
  
  
PS: Připojuji komentář s nejvíce kladnými hlasy na dnešních (pátek 24.4.09) Novinkách, u článku o tom, jak cikánský kriminálník – otec popáleného dítěte z Vítkova – děkuje prezidentu Klausovi za přerušení nástupu trestu:

Demokratický a právní stát je v rozkladu. Propuštění utíkajícího trestance, který obýval nelegálně cizí nemovitost je toho definitivním důkazem. Máte smůlu, vážení, pokud pracujete a snažíte se dodržovat zákony. V naší zemi mají právo jen vyvolení a to bezvýhradně. Ostatní budou muset makat, aby vyvolené uživili a zaplatili za ně jejich zločiny!