V sobotu večer se v Ústí nad Labem udál první ročník vzpomínkové piety za tamní oběti spojeneckého bombardování z let 1944-45. Akce byla zajímavá jak svým zaměřením, tak všeobecnou popularitou, které se jí ze strany odpůrců dostalo. Paradoxně přes všechna tvrzení o tom, že “Ústí přivítá neonacisty nezájmem”..

  První, co nezaujatého občana muselo zákonitě překvapit, byla hysterická masáž veřejného mínění, šířená jak magistrátem Ústí – v čele s primátorem Kubatou, tak sdělovacími prostředky, a na konec i širokým spektrem všech možných i nemožných zájmových subjektů. Kdo si pamatoval na hysterii a masáž veřejného mínění před listopadovou akcí z roku 2007 v Praze, uznal, že hysterie a masáž veřejného mínění okolo ústecké akce se těm tehdejším minimálně vyrovnaly, ne-li je překonaly.

  Pokud tedy cílem koaliční kampaně všech odpůrců uspořádání piety v Ústí bylo ukázat ústecký nezájem, potom čeští národovci mohou slavit zasloužené vítězství.

  Zájem o akci byl totiž nad očekávání obrovský. Můžeme s klidem a sebevědomím tvrdit, že o pietě a jejím důvodu muselo vědět i to nejmenší dítě v Ústí, že i ten poslední ústecký obyvatel se dověděl o stovkách zbytečně zavražděných Ústečanů.

  Samotná pieta předčila všechna očekávání. Perfektně zvládnutá organizace pochodu plně vynahradila rozpačitý dojem ze závěru akce v Přerově. Národně a sociálně uvědomělá avantgarda nejen českého národa v Ústí ukázala, že řád a pořádek nejsou jen prázdnými pojmy, ale že je bez sebemenších problémů dokážeme také uvést do praxe.

  Občané tedy po týdnech trvající hysterii zklamaně poznali, jak je média opět řádně vypekla. Žádné podpalování města se nekonalo, žádné lynčování Čechů neprobíhalo, žádný obchod nebyl “zlými neonacisty” vyrabován.

  Jediným, kdo opět předvedl svou pravou tvář, byla skupina individuí bez názoru a přesvědčení. Individuí, kteří nedokážou pochopit, co znamená pieta za mrtvé. Individuí, neštítících se plivat na zahynuvší české spoluobčany, na jejich památku. Individuí, pro které jediným morálním zákonem je mít dostatečné množství toxických látek v krvi a dávat to zřetelně najevo.

  Co dodat? Primátor Kubata dokázal, že v tomto státě vládne v politice židovská duchovní nadvláda, která památku českých občanů postaví vždy do pozadí, na úkor zájmů a památky těch přednějších, tedy židovských. Média opět dokázala, ve kterých rukou vlastně dřímají. Dokázala stejně jako primátor, že židovské zájmy vždy předčí zájmy národní, zájmy české. A proti českým zájmům se vždy musí pracovat se lží, pomluvami a přetvářkou.

  Účastníkům pochodu nakonec nikdo záda neukázal, ani je nikdo nepřivítal nezájmem. Celý pochod za mrtvé Ústečany byl mediálně nejsledovanější událostí a zasloužil si téměř tolik pozornosti, jako nedávná návštěva populisty Obamy.

  Ještě jednou – všechna čest organizátorům a zúčastněným kamarádům a kamarádkám za kvalitně zvládnutou prezentaci národního a sociálního cítění. A to v době, kdy vzpomínka na nežidovské oběti druhé světové války se označuje za neonacistickou provokaci a je potírána na celospolečenské úrovni..